Jmenuju se Nikola. Projela jsem sama Keňu, naplula 1000 kilometrů na mořském kajaku a momentálně jdu přechod Pyrenejí od oceánu k moři.

Miluju dobrou kávu, ultraběhy, knihy, přírodu. A hlavně, dělat věci jinak…

Jak to začalo

Vždycky jsem snila o tom cestovat. Asi hlavně díky rodičům. Když jsem byla malá, žili misionářským životem se vším všudy. Léta pracovali pro křesťanskou organizaci YWAM. Takže jsme cestovali hodně. Několik měsíců jsme byli v Anglii, několik měsíců v Holandsku, několik měsíců v Rusku. Přesuny autobusem, auty, loděmi nebo například vlakem (58 hodin z Amsterodamu do Petrohradu) mi ani tehdy nedělaly problém. A když už nešlo cestovat, ubytovávali jsme uprchlíky, migranty, studenty nebo mladé rodiny u nás doma. Běžně se k nám vešlo kolem dvaceti lidí se zemí jako Rumunsko, Ukrajina, Burundy, Nigérie, Keňa a další. Myslím si, že díky tomu všemu vděčím za otevřené obzory, chuť poznávat jiná místa, lidi a kultury. A taky za pocit, že to jde i jinak.

První samostatnou cestu jsem podnikla když mi bylo 16. Rodiče mě poslali na celé léto do Kanady. Byla to po mnoha stránkách klíčová cesta. Dodnes mám uloženou poznámku, citát, od Santany – náčelníka Kiowů: “Nechci se usadit. Miluji toulat se prériemi. V nich se cítím svobodný a šťastný. V momentě kdy se usadíme, začneme blednout až umřeme.”

Od té doby uběhlo hodně času a já jsem měla možnost se podívát na různá místa. Nejvíce mne asi oslovila Varšava a Istanbul. Místa kam se pravidelně vracím.

V roce 2011 jsem se vydala na další delší samostatnou cestu. Tentokrát do Keni. Měla jsem zůstat tři měsíce, ale bylo mi tam tak dobře, že jsem nakonec zůstala půl roku. Je to období, které se mi vrylo velmi hluboko.

Jenomže svět je obrovský. Můj vnitřní pocit, že než se někde usadím, tak toho ještě potřebuji hodně vidět a hlavně si vybrat místo, kde mi bude dobře.

barefoot

Kajak

Když jsem v létě 2016 potkala Jiřího, život mi nabídl možnost splnit si svůj cestovatelský sen. Všechno co jsem od té doby potřebovala se mi vešlo do pětimetrového kajaku. Stala jsem se nomádem se vším všudy. Přesouvat se z místa na místo a žít ze dne na den. Stále je co objevovat. Stále je prostor pro upravování názorů a rozšiřování obzorů.

Na kajak jsem nasedla v Pule. Od té doby jsme odpádlovali už pořádný kus. Momentálně je můj kajak i Jiří v Itálii. Tato pro mě extrémní zkušenost mi dovolila uvažovat o svých soukromých solo cestách. Bez jistot a jasného konce. Za to s jedinenčnými zážitky.

na kajaku

Život teď a všude

Přestěhovat se na kajak neznamenalo jet na dovolenou. Znamenalo to kompletní změnu života. Nadále studuji a pracuji. Díky dnešním možnostem práce na dálku je vše jednodušší. V září 2017 si ale dávám pauzu. Jdu Pyrenejemi od oceánu k moři. Bez internetu. Zprávy o mém postupu sou zaručeny. Sledujte mě na  Facebooku a Instagramu. 

ticho v Benátkách

Podpora

Sdílení, psaní, focení, natáčení a úprava fotek mě stojí poměrně dost času 🙂 Dělám to ráda a baví mě to. Pokud byste mě chtěli podpořit, můžete to udělat skrze Paypal. Nebo mi třeba nabídnout práci. Mám cit pro detail, ráda vytvářím příběhy a hledám podstatu. To vše pokud možno v online marketingu 🙂 moje adresa nikola.dozova@gmail.com 

na pláži s kajakem