Září 11, 2017 Nicol

Bez internetu. Bez všech Facebooků, Messengerů, Whatsappů a Youtubů. Prostě to vypnu. A vyčistím si hlavu. (Pokračování textu…)

Září 7, 2017 Nicol

V pátek večer měla začít bouřka a mělo bouřit celou noc. Zvažovaly jsme možnosti, kam dojít, kde přespat a jak naplánovat další den, nebo dva. Nakonec jsme se dohodly, že dneškem to zakončíme. Z Nového Údolí dojdeme přes Plešné jezero do Nové Pece u Lipna. (Pokračování textu…)

Září 4, 2017 Nicol

Dnešní den je zlomový. Čeká nás dlouhá trasa a začneme se přibližovat místu, kde náš pochod chceme ukončit. Od dalšího poutníka se dozvídáme, že vodu musíme nabrat už v hotelu Alpská vyhlídka, protože dál není ani ťuk. Značený pramen je prý nefunkční. (Pokračování textu…)

Srpen 27, 2017 Nicol

Když jsme usínaly, prosila mě Gábina ať jí ráno vzbudím. Budím se totiž dřív. Takže když se v půl páte ráno ozve její hlas “Niki já mám všechno mokrý, do stanu mi prší, mám v něm úplnou kaluž a všechno plave.” Jsem docela dlouho dezorientovaná a nedokážu se rychle zmobilizovat. Půjčuju Gábině pláštěnku, aby mohla začít pacifikovat stan a ze svého ponča si postavit přístřešek. (Pokračování textu…)

Srpen 24, 2017 Nicol

Spalo se mi výborně. První noc ve spacáku, který s sebou budu mít v Pyrenejích, proběhla nad očekávání. Dokonce mi bylo takové teplo, že jsem musela v půlce noci větrat. Ráno mě budí slunce. Krásný výhled do lesa a zeleně. Lenoším ale tak dlouho, dokud paprsky nezačnou dopadat až na můj spacák. (Pokračování textu…)

Srpen 22, 2017 Nicol

Jsem na chvilku bez kajaku. Ne proto, že by zmizel. Ale proto, že jsem se rozhodla udělat si odskok a uskutečnit jeden ze svých dávných snů. Přejít Pyreneje. A protože nemám zkušenost s puťákem, nebo delším vandrem, kdy se všechno potřebné nese na zádech, rozhodla jsem se spojit příjemné s užitečným. Vydala jsem se na přechod Šumavy, který mám už několik let v merku, vyzkoušet si vybavení a chůzi s bagáží. Protože přijet do Španělska a zjistit, že něco není v pořádku, nefunguje nebo chybí by byl průšvih. (Pokračování textu…)

Červenec 11, 2017 Nicol 1Comment

29. října -10. listopadu 2016 Do Puly jsme přijeli v říjnu. Bylo krásných 20 stupňů, zatímco u nás už to klesalo k desíti. Bylo to tak na mikču. Poslední loučení s kamarády a už tu stojíme sami. Jiří mě obejme a říká: „Chápeš to? Už jsi na cestě.“ V tu chvíli nechápu nic. Mám prázdno. Dopředu mě žene touha už konečně zanořit pádlo do vody. Držím se pocitu, že to bude teprve ten moment, kdy budu opravdu na cestě. Od rozhodnutí se k Jiřímu přidat totiž uběhly už skoro tři měsíce a já mám v sobě spíš pocit jakési stagnace. (Pokračování textu…)

Červenec 1, 2017 Nicol

Přemýšlela jsem nad tím den. Věděla jsem, že jsem se dostala do bodu, kdy chci něco změnit. Ne, že bych byla úplně nešťastná, ale cítila jsem, že nevyužívám kapacitu svého života naplno. Jako bych se dlouho připravovala na tu chvíli, která právě teď přišla. „A mohla bych se k tobě přidat?“ Odpověď přišla velmi rychle a byla pozitivní. Ale byla jsem připravená i na tu negativní a věděla jsem, že mě nezastaví, ale naopak nakopne k vlastnímu dobrodružství. A tím začala kapitola: jak sehnat vybavení. (Pokračování textu…)

Červen 16, 2017 Nicol

  Tedy skoro rok mi trvalo, než se všechno usadilo a než jsem dokázala koupit tu správnou doménu (budete se smát, ale já jsem si opravdu koupila sheonkajak…) a než jsem si řekla, že někdy začít musím. Nad počítačem jsem seděla poprvé už na podzim. S pocitem, že se chci o své prožitky dělit. Ale ani napoprvé, ani napodruhé a po celou tu dobu až doteď se mi nepovedlo nic kloudného napsat. Částečně proto, že se mi do mysli vždy vloudí červíček pochybností. A bude to někoho zajímat? Vždyť pořád pádluješ! Částečně proto, že energie nemám nadbytek. A tak když…